Společně do školy je projekt, kterým organizace Z§vůle práva usiluje o rovný přístup ke vzdělání pro romské děti. Děti z romské menšiny jsou v České republice zcela neúměrně zařazovány do praktických - dříve zvláštních - škol s omezeným rozsahem učiva. Fakticky pak nemohou pokračovat v dalším studiu a neuplatní se na pracovním trhu. Projekt nevládní organizace Z§vůle práva pomáhá zrušit nepřijatelné rasové bariéry v českém školství. Proto, pojďme Společně …

Společně do školy »

Tisková konference Společně do školy 2.9. v pražském Mánesu

Srdečně tímto zveme zástupce médií na tiskovou konferenci koalice nevládních organizací „Společně do školy”, která se koná 2. září 2009 od 10.30h v galerii Mánes na Masarykově nábřeží v Praze.

Koalice „Společně do školy” na tiskové konferenci kriticky zhodnotí dosavadní postup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci naplňování rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek zavazuje ČR k přijetí nápravných antidiskriminačních opatření ve vztahu k dětem z romské menšiny) a představí vlastní návrhy, jak trvající segregační praxi v českých školách řešit.

Stanoviska koalice „Společně do školy” budou prezentovat Anna Šabatová (Český helsinský výbor), Marie Gailová (Romodrom), Dáša van der Horst (Amnesty International ČR) a Jan Stejskal (Z§vůle práva).

kontakt:

Jan Stejskal

jan-stejskal [at] zvuleprava [dot] cz

+ 420 774 577 557

Segregace romských dětí musí skončit, říkají osobnosti pro Společně do školy

Koalice 13 nevládních organizací Společně do školy, která usiluje o odstranění segregačních bariér v českých základních školách, získala podporu významných osobností. Patronem romských dětí se stal Vladimír Špidla, na nezbytnost rovných příležitostí pro romské žáky apelují také Petr Pithart a Jiří Dienstbier. Respektované osobnosti volají po systémové změně v situaci, kdy více než čtvrtina romských dětí navštěvuje školy pro žáky s lehkým mentálním postižením.

Koalice NNO Společně do školy, která se zasazuje o naplňování antidiskriminačních opatření, k nimž Českou republiku váže rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z listopadu 2007, získala mimořádnou symbolickou podporu. Pro desegregaci v českých základních školách se hlasitě vyslovili lidé s celospolečenskou vážností a nezpochybnitelným morálním kreditem.

Vladimír Špidla, Petr Pithart a Jiří Dienstbier označili trvající diskriminační praxi v základních školách za škodlivou a společensky nebezpečnou. „To, že se romské děti dostávají do zvláštních škol, třebaže pro to nejsou skutečné pedagogické důvody, je chyba systému - s lidsky nepřijatelnými důsledky”, vyjádřil se nynější eurokomisař.

Poslední pochybnosti ohledně přítomnosti strukturální diskriminace v českých školách přitom rozptýlilo rozsáhlé šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Šetření realizované v první polovině roku 2009 potvrdilo, že zatímco zvláštní školy navštěvují jen dvě neromské děti ze sta, je sem umístěno 27% všech romských dětí. Sociální vylučování romské menšiny tak začíná už na základních školách.

Koalice Společně do školy věří, že výzva k nápravě, kterou osobnosti uveřejnily těchto stránkách, napomůže tomu, aby česká vláda a ministerstvo školství upřely na celou věc náležitou pozornost. Řešení nezákonné praxe v základních školách totiž ani rok a půl po štrasburském rozsudku nepatří mezi priority ministerstva školství a hrozí proto, že systémová segregace romských dětí bude pokračovat i ve školním roce 2009/2010.

Kontaktní osoba:

Jan Stejskal

koordinátor koalice NNO Společně do školy

Tel.: 774 577 557

jan-stejskal [at] zvuleprava [dot] cz

www.spolecnedoskoly.cz

Ústav pro informace ve vzdělávání potvrzuje nerovné šance romských dětí

Ústav pro informace ve vzdělávání monitoroval šance romských a neromských dětí na základních školách.  Na reprezentativním vzorku 65% všech českých škol se přitom potvrdily obavy nevládních organizací z koalice Společně do školy: více než rok a půl po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který váže Českou republiku k přijetí nápravných opatření, se postavení romských žáků v českých školách nelepší.

Zatímco školy, které vyučují podle rámcového vzdělávacího programu pro lehké mentální postižení, navštěvují jen dva neromští žáci ze sta - jak to také odpovídá statistickému výskytu tohoto postižení v populaci, navštěvuje stejné školy plných 27% všech romských dětí. Dílčí opatření, která pro školní rok 2009/2010 chystá MŠMT, mají navíc pouze “měkký”, podpůrný charakter: koalice Společně do školy je chápe jako nedostatečná a zasadí se o jednoznačnou změnu nezákonně segragační praxe.

Své návrhy a možná desegregační opatření představí zástupci koalice na tiskové konferenci začátkem září (termín bude oznámen na těchto stránkách). Tiskovou zprávu MŠMT s hlavními výsledky šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání naleznete zde: Výsledky šetření UIV ve vzdělávání, celé šetření ÚIV pak zde:  monitoring-uiv

Výzkumná zpráva organizace Z§vůle práva

Výzkumná zpráva organizace Z§vůle práva přehledně mapuje situaci na praktických školách ve dvou krajích. Narativní zpráva , která vznikla jako “vedlejší produkt” rozsáhlého výzkumu založeného na strukturovaných rozhovorech s řediteli a pedagogickými pracovníky, s psychology a rodiči, také zřetelně dokumentuje, že žádná transformace zvláštních škol neproběhla; zvláštní školy byly pouze formálně přejmenovány na “praktické”, jejich fungování a trvání se však i nadále opírá o žáky z romské minority, kterých je na těchto školách často nadpoloviční a někdy drtivá většina…

Celý dokument ve formátu pdf naleznete zde:
Výzkumná zpráva organizace Z§vůle práva

Rozsudek ESLP ve věci D.H. a ostatní proti České republice

Přelomový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který v listopadu 2007 ve věci D. H a ostatní proti České republice judikoval diskriminaci na základě etnického původu stěžovatelů v jejich právu na rovný přístup ke vzdělání.

Celé znění rozsudku ve formátu pdf naleznete zde:
Rozsudek ESLP ve věci D. H a ostatní proti České republice

  • Patron projektu Vladimír Špidla:

    Kdysi jsem četl knížku “Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce”. Je to tak.  Základy našeho lidského rozvoje se pokládají již velmi brzo.  Snad ne v mateřské škole, na základní škole ale určitě. To, že se romské děti dostávají do zvlaštních škol, třebaže pro to nejsou skutečné pedagogické důvody, je chyba systému. Na první pohled nenápadná, ale s lidsky nepřijatelnými důsledky. Každé usilí, které to může změnit, je důležité a zaslouží si podporu.

    Vladimír Špidla