Koalice Společně do školy se oficiálně připojuje k podnětu Anny Šabatové a Petra Uhla, kteří se obrátili na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se žádostí, aby se zabývala používáním dehonestujícího označení části obyvatel jako „nepřizpůsobiví“ soukromými i veřejnoprávními televizními a rozhlasovými médii.

V podnětu autoři poukazují na skutečnost, že se toto označení často používá bez jakéhokoliv odstupu redaktora čtoucího zprávy, jako kdyby šlo o neutrální pojmenování. V kontextu nedávné debaty o nepokojích na Šluknovském výběžku lze podle A. Šabatové a P. Uhla mít důvodně za to, že slovo „nepřizpůsobiví“ (zásadně používané v plurálu) označuje Romy žijící ve velké chudobě ve vyloučených lokalitách, navíc toto označení plní roli klíčového pojmu předsudečného anticiganistického diskursu. Česká televize a další média se pak podle autorů podnětu tím, že pojem nekriticky převzaly, zásadním způsobem podílejí na stigmatizaci Romů a reprodukování a posilování předsudků vůči nim.

Koalice Společně do školy se k podnětu A. Šabatové a P. Uhla v tomto znění oficiálně připojuje. Reakci Michala Heldenburga pověřeného výkonem funkce vedoucího právního útvaru České televize na tento podnět pak Koalice považuje za velmi nevhodnou až urážlivou. Ve svém vyjádření k používání pojmu „nepřizpůsobiví“ Heldenberg např. uvedl, že „v podstatě lze tak označit každého, kdo nedodržuje zákony země, kdo se nechová tak, jak by se dle obecně uznávaných pravidel chovat měl; a může to být i každá menšina, která není schopna a ochotna přizpůsobit se většinové společnosti. Na tom není nic rasistického. Lidská společnost funguje tak, že se menšina přizpůsobuje většině. Nepřizpůsobivý je pak každý, kdo tohle nechápe, bez ohledu na etnický původ nebo barvu pleti.“ Autorovo vyjádření považujeme za nepřípustné. Dokládá, že pan Heldenburg problematice paušálního používání termínu „nepřizpůsobiví“ dostatečně neporozuměl, a proto si ani není vědom důsledků jeho nekritického přebírání a reprodukování v médiích.

Oceňujeme zároveň přístup předsedy Rady České televize Milana Uhdeho, který Heldenburgovo vyjádření označil za nehorázné a vyjádřil se, že „výraz „nepřizpůsobiví“ jednoznačně implikuje, že ten který člověk chce takový být, že má ten úmysl být nepřizpůsobivým. A to naprosto nevyjadřuje situaci lidí, které média tímto výrazem označují. Sociálně vyloučený člověk si svou situaci nevybral, byl do ní zahnán okolnostmi, skončil v sociálním vyloučení z konkrétních důvodů. Nepřizpůsobivý je zločinec, který se pravidlům nepřizpůsobuje úmyslně, nikoli sociálně vyloučený člověk.“

Kromě rozhlasových a televizních médií používají leckdy v této problematické rovině pojem „nepřizpůsobiví“ i populární zpravodajské servery, například nejčtenější novinky.cz (např. článek „Ústecký kraj chce řešit nepřizpůsobivé, navrhl změny zákonů“, ze dne 4. 9. 2011), idnes.cz ( např. článek „Na chebském sídlišti vznikne centrum pro nepřizpůsobivé rodiny“, ze dne 12. 9. 2011) nebo tn.cz (např. článek „Opava POSILUJE STRÁŽNÍKY! Kvůli nepřizpůsobivým“, ze dne 10. 10. 2011). Takovou mediální praxi považujeme za nešikovnou a neobjektivní.

Domníváme se, že širší společenská debata o používání a významu pojmu „nepřizpůsobiví“ je v současnosti více než potřebná. Jejím smyslem není vést akademické polemiky a snažit se o lingvistické definování, případně nastolení nápravy v podobě nového, složitě vyjednaného pojmu, který by bylo třeba propagovat či vnucovat médiím. Jejím smyslem je upozornit na problematiku a úskalí jeho často neobjektivního používání - jako nepřesné zkratky, která ne vždy vystihuje reálný a opodstatněný popis určité skupiny lidí. Takové „nálepkování“, ač nemusí být vždy nutně používáno se špatným úmyslem, však může mít i značně negativní dopady na společenské klima a postoje vůči osobám, které jsou nekriticky a generalizovaně označovány jako „nepřizpůsobivé“. Toto označení lze jednoduše nahradit přesným popisem a individuálním přístupem ke každému případu a situaci. Vliv médií na veřejné smýšlení a přejímání názorů a informací z nich je tak enormní, že nezbývá než důrazně apelovat na novinářskou etiku zejména v případech, které mají významný vliv na utváření a posilování negativních předsudků a stereotypů.

Předsudečné smýšlení společnosti ve vztahu k některým skupinám obyvatel pak ve svém důsledku přirozeně vede k posilování jejich sociálního vyloučení. To má významný vliv nejen na život a společenské postavení celé skupiny lidí, ale i na jednotlivé životní dráhy konkrétních jednotlivců. Česká republika je v mezinárodní komparaci jednou ze zemí s nejsilnější závislostí mezi rodinným zázemím a výsledky vzdělávání. Společnost však obecně tuto skutečnost jako problém nevnímá.

Koalice Společně do školy je zastřešující institucí 17 nevládních neziskových organizací, které působí v oblasti vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí. Jejím posláním je prosazování rovného přístupu ke vzdělání romských dětí v návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten v roce 2007 při projednávání případu „D.H. a ostatní vs. Česká republika“ shledal, že v České republice dochází k diskriminaci romských dětí v přístupu ke vzdělání z hlediska jejich etnicity. Obecnějším záměrem koalice, jejíž členské organizace realizují vzdělávací projekty, výzkumy a analýzy, je přispět k desegregaci českého vzdělávacího systému a napomoci tak uplatnění principu rovných příležitostí pro všechny děti (bez ohledu na jejich barvu pleti, původ či společenské postavení).

Za Koalici Společně do školy
Mgr. Anna Pechová, koordinátorka Koalice Společně do školy

V České republice, na Slovensku a v některých dalších členských státech EU jsou děti romského původu neúměrně zařazovány do speciálních tříd/škol pro mentálně zaostalé děti nebo do de facto segregovaných škol. Když tytéž děti odejdou se svými rodiči do Velké Británie, jsou vzdělávány ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Britská organizace Equality realizovala ve spolupráci s Romským vzdělávacím fondem (Roma Education Fund) pilotní průzkum za účelem zjištění, jaký vliv má vzdělání v hlavním vzdělávacím proudu na romské děti, které byly předtím zařazeny do speciálních nebo segregovaných tříd/škol. Zjištění pilotní studie nazvané „Od segregace k inkluzi“ ukazují, že romští žáci ve Velké Británii rychle dohánějí své neromské vrstevníky a jsou schopni dosáhnout průměrných výsledků či výsledků, které se pohybují lehce pod průměrem.

Od března do září 2011 realizovala organizace Equality průzkum s cílovou skupinou Romů české a slovenské národnosti, kteří odešli se svými rodinami do následujících britských měst:Leicester, Chatham, Rotherham, Wolverhampton, Southend-on-Sea, Peterborough, Londýn a Derby. Bylo zjištěno, že 85% žáků, kteří se výzkumu zúčastnili, bylo předtím zařazeno do speciálních či de facto segregovaných tříd/škol či převážně romských školek v České republice a na Slovensku, a to navzdory rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti České republice. V listopadu roku 2007 soud rozhodnul, že „neúměrné zařazování romských dětí do speciálních škol bez objektivního a rozumného zdůvodnění představuje protiprávní nepřímou diskriminaci porušující Evropskou úmluvu o lidských právech“.

Již léta tvrdí někteří pedagogové ve střední a východní Evropě, že segregované nebo speciální vzdělání je v nejlepším zájmu romských dětí. Pilotní průzkum o dopadu vzdělání v hlavním vzdělávacím proudu, realizovaný organizací Equality, ukazuje, že toto tvrzení není pravdivé: výsledky romských žáků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnost jsou průměrné nebo se pohybují lehce pod průměrem. Zjištění průzkumu rovněž ukazují, že čím více byli romští žáci začleněni v rámci třídy či školy, tím méně bylo problémů týkajících se komunitní soudržnosti v prostředí školy či mimo ni. To je v příkrém rozporu s názorem většiny romských studentů, kteří tvrdí, že na českých a slovenských školách zažili rasově motivovanou šikanu a verbální útoky ze strany neromských vrstevníků a diskriminační zacházení ze strany učitelů.

Všichni rodiče, kteří se zúčastnili pilotního výzkumu, oceňovali téměř úplnou absenci rasismu, diskriminace a anticiganismu v britském školství a domnívali se, že šance jejich dětí na budoucí úspěch v životě jsou vyšší na britských školách než na školách na Slovensku či v České republice. Jeden rodič, původem z České republiky, řekl:„Poslali mě do zvláštní školy. Až teď vidím, že jsme nedostali ty samé šance jako neromské děti. Chci pro své děti lepší budoucnost, jsou chytré.“

Judit Szira, ředitelka Romského vzdělávacího fondu, prohlásila: „Máme jasný důkaz o tom, že lze překlenout propastný rozdíl ve výsledcích vzdělání romských studentů a zaručit jejich uplatnění na trhu práce - pokud dojde k širokému konsenzu vlády a společnosti, i Romů samotných.“

Alan Anstead, ředitel organizece Equality, řekl: „Tento pilotní průzkum snad nastartuje proces hledání lepšího a férovějšího způsobu vzdělávání romských dětí v České republice a na Slovensku a poslouží jako informační zdroj pro školy ve Velké Británii, které se chtějí dozvědět, jak mohou nejlépe pomoci romským žákům, kteří k nim nastoupili.“

Zprávu „Od segregace k inkluzi: romští žáci ve Velké Británii“ lze stáhnout zde: http://equality.uk.com/Education.html

Pro více informací kontaktujte Lucii Fremlovou z Equality: email lucie [at] equality [dot] uk [dot] com, telefon 00447532 249831.

Equality je nevládní nezisková organizace, která prosazuje a hájí práva etnických menšin ve Velké Británii a v Evropě. Primárně pomáháme Romům, kteří odešli do Velké Británie z nových členských států EU. Cílem práce Equality je zplnomocnit příslušníky romských komunit k řešení otázek týkajících se zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, zdravotní péče a dávek sociální péče. Pomáháme vytvářet prostředí dialogu, porozumění a spolupráce mezi romskými komunitami, místními úřady a poskytovateli služeb. Web: //equality.uk.com

Romský vzdělávací fond byl založen v roce 2005 v rámci Dekády romské inkluze. Jeho posláním a hlavním cílem je překlenout propastný rozdíl ve výsledcích vzdělání Romů a neromů. Za účelem dosažení tohoto cíle organizace podporuje politiky a programy, které zaručují kvalitní vzdělání pro Romy, včetně procesu desegregace vzdělávacích systémů. Web:http://www.romaeducationfund.hu/

Podle koalice třinácti nevládních organizací v Česku stále trvá neoprávněná segregace romských žáků do škol pro děti s mentálním postižením. Přitom o protiprávnosti takové segregace rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku před čtyřmi lety, 13. listopadu 2007. Podle odborníků reaguje Česká republika na rozsudky Štrasburského soudu pomalu, přitom jsou pro každou zemi závazné.
Od září platí vyhlášky, které mají bránit automatickému přeřazování romských dětí do praktických a speciálních škol.
„Podle novely vyhlášky č. 73/2005 Sb. mají mít děti každý rok posudek od pedagogicko-psychologické poradny, což se poradnám nelíbí. A po pěti měsících se může dítě navrátit do běžné školy, což se neděje,“ říká koordinátorka koalice Společně do školy Anna Pechová.
Pokud budou děti ve speciálních školách pět měsíců, a pak přejdou zpátky na praktickou základní školu, tak učivo podle Anny Pechové nedoženou:
„Ve speciální škole mají jiný druh učiva, a když se vrátí do základní školy, tak to nebudou zvládat.“
Speciální školy by měly podle Pechové určitě existovat dál. „Jsou tam děti spíše mentálně zaostalé než sociálně znevýhodněné. Děti ze zvláštních speciálních škol by měly i nadále zůstávat v základních praktických školách, kde by se pro ně měly vytvářet speciální podmínky – větší pečlivost, snaha, pomalejší vysvětlování.“
Proti novele vyhlášky se začali bouřit také někteří rodiče, ale z opačných důvodů. Například v Hradci Králové se proti návratu svého dítěte do základní školy postavila matka desetiletého chlapce, u kterého díky přeřazení do speciální školy pominuly psychické potíže.
Kdo ve speciální škole zůstane, rozhoduje pedagogicko-psychologická poradna, která vydává posudek.
„Podle posudku se děti zařadí do škol. Pokud se prokáže, že dítě má schopnosti na základní školu, tak by tam mělo být a nemají se bát ohledy na to, jestli se mu tam líbí nebo nelíbí,“ dodává Pechová.

Praha 14. listopadu (ČTK) - Ani čtyři roky po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž Česká republika neoprávněně umísťovala romské děti do zvláštních škol, se situace nelepší. Myslí si to zástupci neziskových sdružení z koalice Společně do školy, kteří požadují změny v zákonech a hlavně aktivnější přístup ministerstva školství. Podle nich neplní připravenou koncepci proti diskriminaci malých Romů, ale plošným testováním chce ještě zvětšit rozdíly mezi běžnými žáky a dětmi z ghett. Ministerstvo s problémem bojuje například novými vyhláškami, to ale podle aktivistů nestačí.
Podle vyhlášek nesmí praktická, dříve zvláštní škola od září přijmout dítě, které by nemělo diagnózu lehkého mentálního postižení. V těchto školách totiž končí na 30 procent romských dětí, často jen kvůli špatnému sociálnímu zázemí. Podle Kataríny Krahulové z Ligy lidských práv ale běžné školy stále mají možnost poslat dítě až na pět měsíců na diagnostický pobyt do zvláštní školy, místo aby se snažily žáka s problémy začlenit.
“Speciální školy sice určitě mají své místo ve školském systému ČR, jejich stav je ale třeba více transformovat,” uvedla. V těchto školách by podle ní by měly zůstat jen děti s těžkým postižením, ostatní by měly být začleněny do běžných škol.
Ke zlepšení podmínek romských dětí byl schválen národní akční plán, zabývala se jimi také koncepce romské integrace nebo strategie proti sociálnímu vyloučení. Navrhují například povinnou školku pro děti z ghett a více asistentů pedagoga do výuky, aby Romové nekončili ve zvláštních školách bez nadějí na vyšší vzdělání.
“Vzhledem k liknavému přístupu ministerstva školství tato situace i nadále trvá,” tvrdí Anna Pechová z koalice Společně do školy. Vyzývá proto úředníky, aby zveřejnili, jak pokročili v plnění akčního plánu a koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.
“Neziskovky” odmítly i plán ministra Josefa Dobeše (VV) na plošné testování znalostí žáků 5. a 9. tříd. “Domníváme se, že současné nastavení testování povede jedině ke zvyšování nerovností ve vzdělávání,” tvrdí odborníci.
Podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z listopadu 2007 Česko porušilo právo na vzdělání u 18 romských dětí tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol.

Zdroj: ČTK

Praha, 14.11.2011 Koalice Společně do školy vyzývá MŠMT k nápravě nedostatečného plnění závazků, které ČR uložil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten v roce 2007 shledal, že v ČR dochází k diskriminaci romských žáků. Vzhledem k liknavému přístupu MŠMT tato situace i nadále trvá. Koalice rovněž vyzývá vládu ČR k důslednému zavádění inkluzivních opatření ve školství, které zamezí další segregaci a zvyšování nerovností ve vzdělávání.

Před čtyřmi roky, dne 13. listopadu 2007, odsoudil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Českou republiku za diskriminaci romských dětí jejich neoprávněným umísťováním do škol pro děti s postižením. Romské děti jsou v ČR až 27krát častěji umísťovány do škol speciálních a praktických vyučujících podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. ČR byla vyzvána k okamžitému ukončení této praxe a zavedení opatření, která diskriminaci romských dětí ukončí.
Ani čtyři roky od rozsudku ČR nedostála svým závazkům. Jak zmiňuje zpráva UIV z roku 2009, Tematická zpráva ČŠI z března 2010 a zpráva komisaře pro lidská práva Rady Evropy Thommase Hammarbergera z listopadu 2010, diskriminace dětí v přístupu ke vzdělávání neustále pokračuje.
1. 1.9.2011 vstoupily v platnost vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení a o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Jejich znění je vůči rovným příležitostem sociálně znevýhodněných (převážně romských) dětí nedostačující. Nesouhlasíme se současnou podobou a vyzýváme ministerstvo zejména k úpravě paragrafu 3 odstavce 5b o umísťování dětí se sociálním znevýhodněním na praktické školy.
2. NAPIV – Národní akční plán inkluzivního vzdělávání – hlavní nástroj naplňování rozsudku DH a ostatní versus Česká republika, - se do současné doby stále nezačal naplňovat. Vzhledem k nečinnosti a neprofesionálnímu vedení této strategie ze strany MŠMT řada členů pracovních skupin z NAPIVu vystoupila. Žádáme okamžitou realizaci aktivit plánovaných v NAPIVu, jak byl schválen vládou. Vyzýváme ministerstvo školství, aby o způsobu a fázi realizace NAPIVu veřejně informovalo.

3. Neexistuje zpráva o plnění Akčního plánu realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Ten mělo MŠMT předložit do konce minulého roku. Apelujeme na ministerstvo školství, aby zveřejnilo zprávu o stavu realizace Akčního plánu realizace Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.

4. Vyjadřujeme otevřený nesouhlas s plány ministerstva školství na další plošné testování dětí v pátých a devátých ročnících základních škol. Domníváme se, že současné nastavení testování povede jedině ke zvyšování nerovností ve vzdělávání. Nedávno zveřejněné plány na předurčování vzdělanostních drah dětí na základě takového testování považujeme za neodborné podléhání lobbingu soukromých firem. Mezinárodní výzkumy PISA, OECD, SCIO a mnohé další varují, že právě přílišná specializace dětí na učňovských oborech bude dlouhodobě snižovat konkurenceschopnost České republiky.

5. Vyjadřujeme svou velikou obavu nad nedávnými výroky ministra, ve kterých vyzdvihuje existenci a roli speciálních škol. Speciální školy sice určitě mají své místo ve školském systému ČR, jejich stav je ale třeba více transformovat nežli optimalizovat. Proto vyzýváme vládu ČR, aby začala důsledně zavádět inkluzívní opatření ve školství a zamezila tak další segregaci a zvyšování nerovností ve vzdělávání.

Vyjadřujeme tímto svou podporu Strategii boje proti sociálnímu vyloučení 2011-2015, kterou připravila Agentura pro sociální začleňování. Chtěli bychom tímto vyzvat vládu ČR k důslednému naplňování této strategie, stejně jako Koncepce romské integrace 2012-2013 a Akčního plánu Dekády romské inkluze.

Seznam členů koalice
European Roma Rights Centre
Step by Step ČR
Nadace Open Society Fund Praha
Drom
IQ Roma Servis
o.s. Romodrom
Český helsinský výbor
Liga lidských práv
Romské sdružení Čačipen
Slovo 21
Společně – Jekhetane,o.s.
LIGA
Envi
Equality
Z§vule práva
Liberecké romské sdružení

Další informace:
Mgr. Anna Pechová
Koordinátorka koalice Společně do školy
Email: annapechova [at] romodrom [dot] cz
Tel.: 775 593 966
www.spolecnedoskoly.cz

Praha, 24.8.2011 – Dne 23.srpna 2011 proběhla v Americkém centru na Ambasádě Spojených států amerických v Praze tisková konference Koalice Společně do školy. Na konferenci se sešli romští studenti a absolventi za účelem výměny zkušeností s úspěšným studiem.

Účastníci hovořili o svých zkušenostech ze studia na základních, středních a vysokých školách. Během diskuse se projednávala témata přijetí a diskriminace, jejich vliv na studium a zaměstnání, inkluzivních nástrojů a podpůrných mechanismů, významu a role vzdělávání, podpory rodiny.

Cílem konference bylo zhodnotit současnou situaci vzdělávacího systému, přístupu vzdělávacího systému k romských žákům a vypracování výzvy zejména k podpoře inkluzivních nástrojů ve vzdělávacím procesu.

Pořadatelem byla Koalice Společně do školy. Konference se zúčastnilo rovněž O.s.Romodrom, její koordinující člen a další členové, mezi nimi ERRC, Slovo 21,OSF.

Koalice Společně do školy sdružuje nevládní organizace, které spojuje zájem o naplňování rozsudku „D.H. a ostatní vs. Česká republika“, v němž Evropský soud pro lidská práva konstatoval diskriminaci romských žáků a zavázal Českou republiku k realizaci nápravných opatření. Koalice přitom usiluje nejen o naplňování průlomového verdiktu z listopadu 2007, ale v obecné rovině o odstranění všech právních i faktických diskriminačních bariér ve vztahu k romským dětem s cílem rovného přístupu romských dětí ke vzdělání.

Občanské sdružení Romodrom působí v různých oblastech podpory a pomoci lidem, především z řad příslušníků romské národnostní menšiny, ohroženým nepříznivými životními situacemi a sociálním vyloučením.

Koalice 16 NNO Společně do školy si tímto dovoluje přátelsky vyzvat subjekty, které působí v oblasti vzdělání nebo se angažují v zlepšování životních podmínek a příležitostí romské menšiny, k posílení informovanosti zákonných zástupců dětí - ty budou od ledna zapisovány do prvních tříd pro školní rok 2011/2012.

Otevřený dopis koalice shrnuje základní rizika a důsledky vzdělávání ve školách pro žáky s mentálním postižením, kam se stále dostává zcela nepřiměřené množství romských dětí.  Podává také užitečný výčet základních práv a nároků, které jsou všem dětem - bez jakýchkoliv rozdílů - garantovány. 

Zápisy se blíží; rodiče přitom často nemají dostatek informací, případně získávají informace matoucí nebo přímo zavádějící.  Koalice Společně do školy proto apeluje: poskytněme společně rodičům patřičné informace - zvýšíme šanci děti na plnohodnotné a kvalitní vzdělání!

Otevřený dopis koalice Společně do školy je k dispozici zde: vyzva-zapisy

„Podle neziskových organizací vláda ani ministerstvo nechce řešit nedostatky ve vzdělávání romských dětí. Česku tak hrozí další žaloby ve Štrasburku. Tři roky po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o tom, že české školství diskriminuje romské děti tím, že jim neumožňuje vzdělávat se v běžných základních školách, se v Česku situace téměř vůbec nezměnila. Naopak. Podle zprávy České školní inspekce i průzkumu ministerstva školství jsou stále v bývalých zvláštních školách romské děti bez mentálního handicapu, který je však ke vzdělávání v tomto druhu škol bezpodmínečně nutný….”

Celý článek: Romové zažalují Česko. Neprávem prý končí ve ‘zvláštních’ školách
Lidové noviny, 10. 11. 2010

„Za skandální označuje nevládní organizace Společně do školy přístup ministerstva školství k řešení diskriminace romských školáků. Česko přitom musí praxi, kdy jsou do zvláštních škol posílány děti, které tam nepatří, odstranit. Zavazuje ho k tomu tři roky starý rozsudek Evropského soudu, na nějž se obrátila skupina Romů…”

Celý článek: Ze škol musí zmizet diskriminace, ministerstvo se ale ke změnám nemá
iDNES.cz, 9. 11. 2010